Historie Vídně

Vídeň leží v strategický výhodném a dobře umístěném místě ve velice úrodné nížině. Není tedy divu, že již v době kamenné zde byli první osadníci, kteří dali základy dnešnímu městu. Místo bývalo strategicky velice výhodné zejména díky poloze na průsečíku dávných obchodních cest. Prvními obyvateli byli Keltové, kteří dali městu název Vindobonna.V roce 16 př.n.l. zde byl Římany vybudován vojenský tábor a později i legionářský tábor, který sloužil k obraně římské hranice před germánskými kmeny. Roku 425 n.l., po vpádu Hunů pod vedením Attily, Římané oblast opustili. O sedm století později se stala Vídeň hlavním městem Rakous. Po nástupu Habsburků k moci se stala Vídeň centrem dění a byla zvolena sídlem císařské rodiny. První univerzita zde byla vystavěna roku 1365 a roku 1465 první biskupství.

Jakmile nastoupil na trůn roku 1526 Ferdinand Habsburský, stala se Vídeň centrem nového mnohonárodnostního soustátí až do roku 1918. Zlom pro vývoj města byla první světová válka, protože před jejím započetím byla Vídeň dokonce čtvrtým největším městě na světě. Rozpad Rakouska-Uherska znamenal velký odsun okolních národností a Vídeň se stala hlavním městem Rakouska. Na konci druhé světové války roku 1945 se Vídeň připojila k Německu a přišla o status hlavního města. Navíc byla rozdělena na okupační zóny USA, Sovětského svazu, Velké Británie a Francie. V Roce 1955 se stalo Rakousko neutrálním státem a Vídeň opět hlavním městem a postupem času získávala svoji zašlou slávu.